Drzost se stala druhem lásky k pravdě

V dnešní době sešněrované ekonomicko-politickými propletenci skutečně starých struktur, tedy struktur industriální společnosti, je třeba každého hlasu, nápovědy, popostrčení či trknutí, které nám pomůže vyklubat se z industriálního vejce do informačního věku. Zčásti už jsme venku, ale staré zvyky a zaběhnuté mašinerie nebyly ještě ani zdaleka poraženy. Jedním z takových štulců jsou práce manželů Tofflerových (viz recenzi knihy "Nová civilizace"). Kniha, o které píši nyní, se snaží o totéž, i když jinými prostředky. Současný německý spisovatel Sten Nadolny přivádí do našeho světa boha drzosti, trickstera, Herma, "boha komunikace, která se nepotřebuje halit do mystické mlhy." A činí tak velmi drze. Kniha "Bůh drzosti - Hermés" je intelektuální groteskou, v níž se Hermés, jako zosobnění rychlosti, chaotického pohybu a nezvyklých řešení střetává s vládcem světa, technokratem Héfaistem toužícím po absolutní kontrole. Nadolny si s mytologickým tématem pohrává dosti free-volně, nicméně právě hravost, projevující se náhlými změnami stylu a úhlů pohledu, sebeironií, rouhačstvím (snad každý hermetik nadskočí, když autor jen tak mimochodem poplive Herma Trismegista...) a hýřením nápady dává knize osobité kouzlo. Hermés není bohem hermeticky uzavřených tajemství, ale naopak bohem hermeticky otevírajícím. Děj začíná ve chvíli, kdy je Hermés osvobozen z Héfaistova zajetí a po dvou tisíciletích se navrací mezi lidi. Jeho poznávání novot a rozkoukávání se po světě je vskutku úchvatné. Děj se ale žene vpřed, Nadolny neplýtvá stranami na dlouhé popisy a své dějové zvraty a nelogičnosti nijak nevysvětluje. Je však dostatečně obratným spisovatelem, aby přiměl čtenáře pochopit podivnou logiku mnohovrstevného světa příběhu. Kniha postrádá epičnost, opravdovost a vnitřní sílu Gaimanových "Amerických bohů", s níž je tematicky spřízněná a myslím, že i sám autorův Hermés by o ní řekl, že je až příliš "intošská", ale v každém případě stojí za přečtení, protože i přes myšlenkové hýření a dějové kotrmelce jde o dílko čtivé, inspirující a sympatické.

A co na to Nadolnyho Hermés?

"Dělej, co je správné, tím se nejvíc učíš. Umíš-li něco, potom nejen proto, že ses to naučil, nýbrž i proto, že ses toho odvážil."

Sten Nadolny: "Bůh drzosti - Hermés", Volvox Globator, Praha 1997

Jaroslav A. Polák; recenze převzata z Energie 12/2003